Degustace formou workshopu „domácí přípravy čaje a bylin“.

Proběhla 12 října 2017 v Městské knihovně Karlovy Vary. Na pěti samostatných místech si účastníci samostatně trénovali přípravu různých čajů. „Jak na to“ bylo demonstrováno formou krátkých filmů a obsáhlým výkladem v průběhu workshopu.

A co že se připravovalo?

Spot 1 – příprava černého a zeleného čaje pomocí „běžného domácího“ nádobí
(Thai Lemongrass Black Tea 2017)
(Vietnamese Lemongrass Green Tea 2016)

Spot 2 – příprava zeleného mletého čaje pomocí tradičního japonského nádobí
(Thai Matcha Medium Sweet Tea 2017)

Spot 3 – příprava čaje soupravou Gong Fu
(2011 Pu-Erh Chrysanthemum San Cha)

Spot 4 – příprava čaje pomocí jiného nádobí (gaiwan, degustační šálek)
(2010 Chinese Anhua Shi Liu Liang Cha)

Spot 5 – příprava čaje z koncentrátu Samurai Shot
(Sweet Flower)

Pořad se setkal s nebývalým úspěchem a účastníci byli nadšeni, … tak jako já!

České a světové „čajoklání“ aneb bylo dobře odstartováno!

Soutěž je „jen finále“ a není jednoduché se účastnit – „jít do toho“, nebát se projevit a třeba i překonat strach…

Ovšem daleko podstatnější (a divákům zcela skrytá) je předchozí cesta každého účastníka jakékoliv čajové disciplíny (TEA PREPARATION, TEA MIXOLOGY, TEA DEGUSTATION, TEA PAIRING). Znamená to totiž zvládnout nelehké úkoly, pracovat na sobě v mnoha směrech a vzdělávat se v několika oborech zároveň.
Musí se cvičit chuťové buňky, tříbit cit pro estetiku (ve smyslu citu pro krásu), zkoumat prolínání chutí, vůní i barev, studovat historii čaje i bylin, jejich chuť i projevy, zabývat se zbožíznalstvím, zorientovat v servisu (tradičním i moderním), zajímat o problematiku gastronomie obecně (i speciálně – například si osvojit řadu barmanských a baristických zkušeností), účastnit se čajových akcí (různá setkání kolem čaje, degustace…), je třeba důsledně pilovat techniku, nalézat originální přístupy a hledat neotřelé způsoby, učit se improvizovat, zdokonalovat prezentaci svých dovedností atd. … a hlavně přemýšlet o podstatě či smyslu své koexistence s čajem jako fenoménem.

Čaj není povrchní věc jak se na první pohled zdá. Zaujetí čajem může být i životní cesta. Být někdy (třeba jen jednou) soutěžícím je dobrým milníkem putování, příjemným zastavením, „zkouškou jak na tom jsem“ i odpovědí kolikátý kilometr právě zdolávám.

Úspěch na světovém finále považuji za nový start českého čajového soutěžení na všech úrovních. Vnímám to jako počátek růstu. Soutěže se staly nedílnou součástí jedinečné české čajové kultury. Přeji vítězům českých soutěží i světových klání: „jen tak dál“!

(Ať se můžeme těšit na podobná budoucí excelentní vystoupení a výsledky! :-))

 

Furt je co zlepšovat…

Občas potkám jednoho známého, jež se ptá: „Jak se máte?“ Odpovídám, že dobře. Vždycky je mu to divné a dodává, … proč jen dobře, … proč ne výborně?.

Vysvětlení je nasnadě. Již léta reaguji stejně. „Když je něco dobře, je pořád co zlepšovat!“, říkám mu. A to je veskrze pozitivní…

Z „dobře“ je stále kam směřovat a co měnit k lepšímu. Když je něco dobře, může to stačit nebo nestačit, může to fungovat brilantně i jen tak tak. Když je něco „dobře“, může být člověk spokojen. „Dobře“ nezavání stojatými vodami, je to flow, které může své křivky dokončit do nuly nebo osmičky. A taky se snažit proplést v nekonečno, položit se na hladinu a frčet… Trojka je lodička. Pluje a převrhne-li se, snadno vodu vrátíme kam patří :-)… Osmička – díky své nesouměrnosti – klesne ke dnu. Nekonečno se nepotopí ani trochu! Jeho tvar mi evokuje levitaci.
A nula?
Haló!… Je tu snad někdo, kdo chce být nulou?
Tou nepovedenou bublinou?

Pohled na trojku se prostě různí. Za trojku je žák peskován i chválen. Je to pomyslný střed. Může být hůř (4, 5) i lépe (2, 1).

Je obecně známo, že všechny věci nemusí být výborné. Dobře udělaná věc za čtyři často stačí. Perfekcionismus je mnohdy brzdou rozvoje (a nejen osobního). Každá situace si žádá své úsilí, čas, energii a je dobré znát Paretův princip!
Ostatně mezi dobře, výborně a dostatečně nemusí být taková propast jako mezi osmičkou a nekonečnem. Jde jen o úhel pohledu, pocit a hlavně postoj… a to je dobře.

Jak se máte vy? 🙂

P.S. Nulu jsem v závěru vynechal záměrně. Nikdo se totiž – s přáním „míti se jako nula“ – neozval!

Nejlepší a nejoblíbenější čaj

Často se potkávám s otázkou který čaj je pro mě nejlepší či můj nejoblíbenější. Časem mi zůstala jediná pravdivá odpověď: „nejlepší čaj“ je prodaný čaj :-). Ano. Obecně to platí, pokud se mně tazatel ptá v momentě, kdy čaj prodávám nebo nabízím. Ale!  Který čaj je skutečně ten můj nejoblíbenější, opravdu „můj“? Bez ohledu na cokoliv.

Každý může mít čaj jiný. Někdo ten, jež mu nejlépe voní či chutná, jiný zas takový, který se mu nejlépe připravuje nebo má nejlepší cenu. Náhled je hodně rozdílný. Ale který je můj nejoblíbenější?

Ať přemýšlím jak přemýšlím, není mi zcela jasné, který to je. Pravděpodobně je to právě ten čaj, jež teď piji. Ten, který jsem si (z nějaké těžko definovatelné pohnutky) vybral, na který mi padl zrak, který mi přišel pod ruku nebo takový, jež jsem musel pracně hledat. Zdálo se mi totiž, že právě tento určitý čaj – teď hned, v této chvíli a konstelaci Vesmíru – potřebuji. Je zcela jedno, jaké je roční období či denní doba, zda by se měl pít čaj s energií jangu nebo jinu, čaj slabý, silný, s kofeinem či bez… Neplatí žádná omezení ani doporučení, natož vyhraněné – přesně definovatelné – osobní preference. Proč to tak je vám neřeknu. Málokdy to vím. Spíš to nevím. A vlastně ani nejsem schopen a ochoten to přesně definovat. Je to TO nepojmenovatelné, co chvíle s čajem dělá čas zvláštním, dobře prožitým a nepromarněným. Ano. To je ta správná definice. Můj nejoblíbenější čaj je v dané chvíli ten, se kterým mám pocit nepromarněnosti času. Čaj, který čas zpříjemní, prodlouží a zkrášlí. Obarví jej libými vůněmi a zpestří barvami chutí. Poskytne vzácný klid uprostřed bouře různorodých vjemů… a inspiruje!

Který je váš nejoblíbenější čaj?
Já už to vím. Právě teď jej piju!

(15. února 2015, 11:39 hodin – například – Osmanthus Red Tea Dust 2014, neslazený se šťávou z pomeranče a citrónu (i s dužinou), jako doplnění tekutin po dopoledním vydatném joggingu)

„Lisovaný čaj“ – 1

Lisovaní čaje je velmi stará technologie zpracování suchého čajového listu. Čaj se odjakživa vyráběl pro okamžitou spotřebu a jeho skladování bylo poplatné typu (druhu) čaje. Technika lisování vznikla v Číně, pravděpodobně již před dynastií Ming (… v první polovině 14. století či dříve). Čaj se tehdy lisoval, celé kompaktní kusy čaje před spotřebou opékaly nad ohněm, drtily na prach a vařily… Traduje se, že některé lisované tvary (například cihla nebo hnízdo) mohly fungovat jako platidlo. Lisování má však zřejmě starší historii, než se předpokládá. Rozlehlost Číny a odvěké různorodé zpracování čaje by tomu nasvědčovaly. Dokonce lze najít informaci, že lisování čaje bylo praktikováno již o tisíc let dříve, někdy ve třetím století našeho letopočtu…

Podíváme-li se na různě lisovaný čaj, jakýkoliv jeho tvar, shledáme, že slisováním sypkého čaje vzniká několik výhod:
1. čaj se ze stavu sypkého, kdy se musí skladovat, přepravovat a obchodovat v patřičných obalech (bránících jeho rozsypání), proměnil v pevnou formu, jasně v prostoru ohraničenou,
2. manipulace s lisovaným čajem je snadná – kusy čaje se lépe přepravují a skladují, než čaj sypaný,
3. pevně slisovaný čaj určitého tvaru má nejen pořád (relativně) stejnou hmotnost ale i rozměry, je jakousi jednotkou vhodnou pro pohodlnou směnu (kupující hned vidí „kolik“ čaje za nabídnutou cenu kupuje, zda ho unese atp.),
4. čaj sypaný má obvykle menší trvanlivost než slisovaný (jež mívá expiraci v nedohlednu a prakticky je jeho trvanlivost neomezená),
5. kvalita slisovaného čaje může věkem růst, podobně jako jeho cena.

Dnes se s lisovanými čaji setkáme zejména v jižní Číně, v provincii Jün-nan a v některých provinciích jiných (Chu-nan, Kuang-si,  S´-čchuan apod.). Čaje z Jün-nanu jsou označovány jako čaje Pu-erh (Pchu-er, „puer“) a k jejich výrobě se používá výhradně list z velkolistých čajovníků (Ta -jie). Čaje vyrobené v jiných provinciích (podobnou nebo stejnou „puerovou“ technologií) jsou čaje tmavé (Hei-Cha). Oba typy čajů se dnes řadí do velké skupiny čajů s názvem „tmavé čaje“ (angl. Dark Tea).

Jakýkoliv lisovaný čaj je velmi vhodný pro zimní měsíce, dodává nám nezbytnou energii, udržuje organismus vnitřně čistý, posiluje imunitu, rozjasňuje mysl a plní i ty zcela obyčejné funkce – zahřívá a zahání žízeň. Působení dle TCM je různé. Světlé (sheng) lisované čaje se blíží čajům zeleným a mohou se tvářit neutrálně až mírně jinově. Tmavé (shu) lisované čaje se blíží čajům červeným (černým) bývají neutrální až silně jangové.
Vyzkoušejte lisované čaje, stojí to za to! Objevíte nový čajový svět a oblažíte své tělo i duši!

Doporučuji:

světlý (sheng) jihočínský puer Pu-Erh Sheng Bada Shan Lao Zhai Cha 2014, ručně vyrobený z raritní suroviny, krásný projevy, … školní příklad pueru, jež je vyráběn s velkou péčí – pouze pro domácí potřebu a spotřebu, bez ambicí čaj někomu prodat či jej dokonce (až za hory doly) exportovat…

tmavý (shu) jihočínský puer Pu-Erh Shu Zhi Peng Fang Zhuan 2009, zhotovený z velmi kvalitního listu (tř. Gong Ting) lisováním do tvaru čokolády (co kostička, to jeden čaj)…

Jak to máte s tělem (a duší)?

Ľudia v našej krajine nezomierajú na „otravu“ toxínmi, dochucovadlami, stabilizátormi, syntetickými farbivami, arómami, pesticídmi, ťažkými kovmi a rezíduami hormónov v mäse a mlieku, ale hlavne na „otravu“ tukom, cukrom a soľou – a na otravu duše.
Igor Bukovský

… a aby to ta vaše duše přežila, doporučuji vyslechnout promluvy Jana Zahradníka Havelky:
www.youtube.com/user/cestazdeprese/videos

„Život čokolády“ – 1

Uplatnit nové zboží na trhu je v dnešní zmatené době nejednoduché. Tvrzení, že dobrý produkt se prosadí sám, pozbývá platnost. Typickým příkladem jsou čokolády, kde vládne tvrdý lobbing, podobně jako ve farmacii. Normy podporují nekvalitu a nepoučený konzument nerozlišuje mezi jednotlivými druhy čokolád, nezkoumá jejich složení a podléhá lákavým nabídkám nízkých cen či barev obalů, jež jsou skutečně jen pozlátkem a s kvalitou nemají pranic společného. Jak ale taková opravdová čokoláda vzniká – co je na prvopočátku, jak a z čeho se správně vyrábí a jak se nakonec i prodává? Podívejme se na tento „život čokolády“ trochu blíž! Stojí totiž za podrobnější zkoumání.

Kakaovník pravý (lat. Theobroma cacao) má kořeny ve střední Americe v místě dnešního Mexika. Místní obyvatelé jeho plody používali od nepaměti. Později jej Evropané rozšířili po celém tropickém pásmu. Pokud by jste chtěli pěstovat kakaovník v Evropě není to nemožné. Plody však nečekejte. Kakaovník totiž potřebuje celoročně minimálně 21° C a 65 – 70 % vzdušné vlhkosti. Dobře se mu daří kolem rovníku mezi 20° severní šířky a 20° jižní šířky, v nadmořských výškách 400 – 1250 m. A navíc. Ke svému růstu vždy potřebuje i jiný porost jako ochranu před přímým slunečním světlem. Dospělý strom má až 30 cm dlouhé kožovité zelené listy. Mladý stromek má listy načervenalé. Oboupohlavní bělavé až narůžovělé kvítky vyrůstají přímo na kmeni a tlustších větvích. Na kakaovníku můžeme pozorovat zároveň květy, nezralé plody a zralé. Strom dosahuje výšky 5 m až 10 m, jeho dřevo je žluté až červené, průměr kmene je maximálně 30 cm. Množí se semeny nebo stonkovými řízky a očkováním. Plody kakaovníku (podlouhlé, vrásčité bobule) rostou přímo na kmeni nebo na silných větvích. Na jednom stromu uzrává 50 – 80 plodů což je něco kolem 5 %. Zralý plod je dlouhý cca 30 cm, má průměr do 10 cm a váží až 0,8 kg. Přestože se kakaové boby sklízí po celý rok, rozlišují se dvě hlavní (velké) sklizně (květen a listopad). Když jsou plody dostatečně zralé, opatrně se odříznou – aby se nepoškodila kůra stromu, rozlomí se a vyberou se z nich semena (kakaové boby), jež jsou obalena bílou nakyslou dužinou (mníškem).

Rozeznáváme několik odrůd kakaovníků. Odrůda Forastero je nejrozšířenější, tvoří asi 80 procent celosvětové produkce kakaových bobů, jež jsou znatelně větší, než jiné; rostlina je velmi odolná proti škůdcům a chorobám, ovšem boby nepatří do kategorie nejlepší kvality a jsou často používány jako základ do různých kakaových směsí; odrůda Trinitario je hybridem odrůd Forastero a Criollo, z nichž si vzala ty nejlepší vlastnosti, zaujímá téměř 15 procent světové produkce; oproti odrůdě Criollo je mnohem více rezistentní vůči nemocem a poškozením, což vede k jejím dalšímu rozšiřování a pěstování;. díky unikátní chuti a vůni (svěží ovocné aroma a jemná kyselost s lehkou kořeněnou příchutí) bývají boby stále častěji používány na výrobu luxusních čokolád; odrůda Criollo zastupuje pouze okolo 5 procent všech vypěstovaných kakaových bobů, právem je proto považována za nejdražší na trhu; chuť této odrůdy je popisována jako velice delikátní a komplexní, s prvoplánově poměrně nevýraznou „klasickou čokoládovou chutí“ zato s nezvykle jasnou a dlouhotrvající dochutí, dobře rozpoznatelným sladkým aroma a jemnou krémovitostí; obsahuje vyšší koncentraci theobrominu, než jiné odrůdy; boby Criollo a výrobky z nich patří k nejkvalitnějším, avšak pro nízké výnosy kakaovníků se na trhu objevují vzácně.

Největšími producenty kakaových bobů na světě jsou Pobřeží slonoviny a Ghana, tvoří 70 procent světové produkce. Jedná se o plody z houževnatých a odolných kakaovníků variety Forastero, jež mají vysokou výtěžnost ale kakao je slabého aroma a má horší chuť. O zbylých 30 % světové produkce se dělí ostatní země se špičkovou až převládající podprůměrně kvalitní produkcí – Indonésie s většinou nekvalitním kakaovým bobem, Brazílie (cca 5 %) s kakaem průměrné kvality, Mexiko s ucházející kvalitou a světlými výjimkami špičkové produkce (stát Tabasco a Chiapas se vzácnou odrůdou kakaovníku Criollo), Venezuela s extrémně kvalitními kakaovými boby (cca 0,5 % světové produkce), Ekvádor (cca 3 % s převahou vyhledávané „zemité“ odrůdy Arriba National) a Madagaskar (cca 1 % světové produkce všech špičkových odrůd kakaovníku). Pro přesnější představu se podívejte na výčet (snad) všech zemí nyní produkujících kakaové boby (číslo v závorce = tisíce tun, rok 2010): Pobřeží Slonoviny (1242), Indonésie (810), Ghana (632), Nigérie (428), Kamerun (264), Brazílie (233), Ekvádor (132), Togo (102), Papua Nová Guinea (57), Dominikánská republika (53), Peru (47), Kolumbie (40), Mexiko (27), Venezuela (21), Malajsie (18), Uganda (15), Sierra Leone (14), Indie (12), Guatemala (11) a Madagaskar (10).

Za první republiky se do Čech vozilo 2,5 % světové produkce (12 tisíc tun) kakaových bobů ročně a spotřeba čokolády byla na hlavu větší než mělo Švýcarsko. Dnes se – podle prvorepublikových receptur, kdy byly Čechy čokoládovou velmocí – běžně čokoláda nevyrábí. Výjimka však existuje – firma Jordi´s vyrábí čokoládu tak jako kdysi naši dědové a pradědové s vědomím, že čokoláda je nejen potravinou ale i osvědčeným lékem. Přistupujme k ní tedy obezřetně, vybírejme si skutečnou kvalitu. Užívejte si každého odlomeného čokoládového čtverečku a zkuste si k němu dát nějaký opravdu dobrý čaj! Zlepší se vám nálada, zostří pohled na svět a upevníte si zdraví!

Unikátní bílou čokoládu se zeleným čajem, jež je výsledkem spolupráce firmy Jordi´s a Dobrých Čajů, najdete zde 🙂

Považuji za zcela zásadní, aby měl kupující o čaji úplné informace!

Čaj patří mezi potraviny a každé jeho balení musí obsahovat údaj o spotřebě (obvykle tzv. minimální trvanlivost do: …). Kvalitně označené čaje mají dokonce přesný datum výroby (např. MFG xx/zzzz), datum spotřeby (např. EXP: xx/zzzz) a výrobní číslo či šarži (např. Lot No.: yyyy). O trvanlivosti rozhoduje výrobce a díky modernímu balení (například vakuovému) může být velmi dlouhá.

Pomineme-li čaje typu Pu-Erh a Hei-cha, jež mají reálnou trvanlivost nekonečnou, některé speciálně zpracované oolongy (dnes se již v prodeji vyskytující jako „archivní“, které časem nabývají na hodnotě i projevech) a dobře vyrobené čaje červené/černé, jsou tu čaje ostatní, jež mají trvanlivost kratší nebo dokonce velmi krátkou.

Jako nejvíc problematické vidím prodej čajů rozvažovaných. Zde se nejčastěji uvádí datum odpovídající trvanlivosti „jeden rok ode dne prodeje“ a je jedno, zda čaj koupíte maloobchodně – v čajovně, v obchodě nebo u velkoobchodníka ve skladě. Stejně je prodáván čaj importovaný do Čech chvilku před koupí i takový, který u obchodníka „leží“ pět let :-(. A zde je zakopaný pes! Totiž, uvádět datum výroby na balení čaje není povinné. Neexistuje povinnost, která by obchodníka nutila prezentovat všechny informace o čaji. Zřejmě se obecně předpokládá, že i čaj velmi starý nikomu neublíží. A že neprospěje? To, je zatím konzumentovi „putna“, „šuma fuk“…čili jedno! A leckterému obchodníkovi jakbysmet!

Podle mého názoru je přesná informace o vzniku čaje – mimo správného názvu čaje – nejdůležitější údaj. (Míním tím skutečné datum výroby čaje, ne termín, kdy byl čaj zabalen do spotřebitelského balení, tyto údaje se mnohdy značně liší).
Víte-li kdy byl čaj vypěstován a vyroben, můžete si lehce dovodit, jak čaj dál skladovat a jak dlouho jej lze ještě vůbec uchovat. Zkrátka, v jaké je čaj – s ohledem na rok výroby – kondici a kolik si ho je vhodné koupit. Totiž, kupování čaje neznámého stáří, je kupováním zajíce v pytli a prospěšnost pro konzumenta je podobná jako u vyvětralých „pytlíkáčů“ (čajů v nálevových sáčcích) s podrceným a rychle stárnoucím obsahem (někdy i čajem).

Více o životním cyklu čaje si přečtěte v článku: Kdy byl čaj vyroben a jakou má skutečnou trvanlivost?

1. lisování čaje v Plzni při příležitosti pořádání již 40. degustace čajů a bylin v M-Klubu

7. října 2014 (úterý), 16:00 hodinM-Klub Plzeň
Degustace čajů a bylin (
40)
Jubilejní čtyřicátá degustace v M-klubu bude ve znamení
prvního lisování čaje v Plzni.
 Půjde o výjimečnou akci, ojedinělé setkání čajomilů, kdy si každý účastník vyrobí svůj vlastní lisovaný čaj.

Začátek bude již v 16:00 hodin, doba trvání 6 hodin, cena 600,- Kč / osobu. Na akci je nutno se registrovat závazně předem telefonicky (732140323) nebo e-mailem (info@dobrecaje.cz) a poplatek včas uhradit!  Je možno platit hotově na degustaci v září (2. 9. 2014) nebo převodem na účet 213604078/0300, VS=telefonní číslo (mobil), nejpozději do 10. 9. 2014! Cena zahrnuje i čaj, jež bude lisován a výroční originální obal. Počet míst je omezen na 15 účastníků! Nenechte si ujít ojedinělou čajovou akci v Plzni!

Akce musela být – z důvodu nedostatečného zájmu – zrušena. Pokus o opakování bude začátkem příštího roku…. Dám vám včas vědět!

Čajové svátky v roce 2014/2015 pod taktovkou spolku Čajomír o.s.

Doba konání  “jaro, léto, podzim, zima” dodává každé události originalitu. Děje se tak nejen díky kouzlu toho kterého ročního období ale i výjimečností vybraných lokací a v neposlední řadě i odlišnou dramaturgií. Nezapomeňte si akce poznamenat do svého čajového kalendáře a informovat o nich své přátele! Každý rok vás čeká:

ČAJOMÍR FIRST FLUSH – oslava prvních jarních sklizní – JARO
ochutnávka nejčerstvějších sklizní čajů z celého světa (Japonsko, Čína, Indie, Vietnam. Thajsko, Taiwan, Korea, Gruzie…), dopravovaných do Čech letecky, velká tržnice čajů s bohatým doprovodným programem (čajová gastronomie, čokolády, ukázky tradičních čajových obřadů, hudební vystoupení, divadelní představení apod.), koná se na nádvoří Náprstkova muzea, Betlémské nám. 1, Praha
(8. června, neděle 2014 byl 1. ročník)

ČAJOMÍR FEST – evropský festival čajové kultury a umění – LÉTO
velká celodenní čajová degustace na min. 80 místech v rozlehlém prostoru vyšehradského parku (tzv. soutěžní i nesoutěžní prezentace čajmanů, čajoven a milovníků čaje), doplněná Obřadním pódiem, kde je představována čajová kultura různých zemí světa (Japonsko, Čína, Mongolsko, Maroko, Vietnam aj…), vše provázáno s tanečními a hudebními vstupy, přednáškami, soutěží (2013 o nejlepší ledový čaj) a ostatními tradičními „zónami“ – s workshopovými dílnami (vzdělání i hra), s čajovou tržnicí, s GASTRO a EKO zónou, dětským koutkem apod…., koná se na Vyšehradě – Staré Purkrabství a okolí, Vyšehrad, Praha
24. srpna 2014, neděle (6. ročník)

ČAJOMÍR TREK – výlet za zámořskými objevy – PODZIM
velkou dobrodružnou hru na ploše 250 ha se třemi trasami různých náročností si užijí rodiny s dětmi, party kamarádů, čajomilové i náhodní příchozí, budete putovat podle mapy, na zastávkách vás čekají překvapení, do hrací karty posbíráte razítka a informace k tajence…, ovšem putování neskončí ani na zámku, který ožije přednáškami o čaji , workshopy a koncerty, divadlem o čaji a zemích zámořských objevů, navíc se nádvoří zámku stane velkou tržnicí se zámořskými objevy (čaj , káva, koření, vzácné látky, porcelán atd…) – sobotní večerní program bude věnován výjimečné události – slavnostnímu vyhlášení nejlepších čajů světa – The 10th International Tea Competition (ve spolupráci s World Tea Union), koná se v Průhonickém parku a zámku v Průhonicích
18. – 19. října 2014, sobota a neděle (1. ročník)

ČAJOMÍR PLES – ples čajových profesionálů a jejich přátel – ZIMA
společenské setkání v gala stylu, večer plný taneční zábavy spojené s prezentacemi předních dovozců čaje do Čech, vše zaměřeno na setkání profesionálů a jejich přátel z čajového světa, nebudou chybět specialisté z gastronomie, uvidíte čaj v luxusních formách, seznámíte se s novinkami a trendy v přípravě a servírování čaje v restauracích, kavárnách, barech a hotelích, koná se v zajímavém prostředí sálu Novoměstské radnice na Karlově náměstí
13. února 2015, pátek (3. ročník)

… těším se na setkání s vámi! 🙂

P.S. a připravuje se:
14. června 2015 (neděle)celý denČAJOMÍR FIRST FLUSH – 2. ročník, Betlémské náměstí, Praha 1, oslava jarních sklizní s velkou čajovou tržnicí a doprovodným programem
23. srpna 2015 (neděle)celý denČAJOMÍR FEST – 7. ročník, Staré purkrabství, Vyšehrad, Praha, mezinárodní festival čajového umění a kultury z celého světa